Kompenzačnímu cvičení jsem se začal věnovat asi v 19 letech, v době, kdy jsem začal soutěžit v kulturistice. Už tehdy jsem měl za sebou několik úrazů, včetně několika operací kolen. To vše díky tomu, že jsem se od dětství věnoval závodně biatlonu. Tak, jako v každém sportu, byl kladen velký důraz na výkon a dobré výsledky. Nikdo se nezajímal o prevenci a kompenzaci problémů vzniklých tímto jednostranným přetěžováním. Uvědomil jsem si, jak extrémně důležitá je právě prevence a správná technika všech cviků.

Čím více jsem prahl po vzdělávání se v této tématice, tím více jsem zjišťoval, jaký nedostatek informací mám nejen já ale i odborná veřejnost. Během 6 let absolvování různých praktických kurzů jsem se postupně dostával hlouběji do jádra mnoha pohybových problémů. Protože mi to stále nestačilo, rozhodl jsem se pro studium fyzioterapie na vysoké škole. Tam jsem ale nedostával odpovědi na své otázky. Teorie bylo přes příliš a praxe extrémně málo, a tak si člověk své teoretické znalosti nemohl v praxi spojit. Byl to systém, který byl zastaralý a nevyhovoval mi. Po velkém zklamání jsem tedy studium ukončil.

Jsem ale velmi rád za tuto zkušenost, protože mě opět posunula dál. Věděl jsem, že mým posláním není řešit poúrazové problémy, nemocné a postižené pacienty, což je hlavní náplní práce fyzioterapeutů, ale že mým snem je předávat informace o ideálním pohybu. A to především klientům, jako jsou rekreační i profi sportovci, lidé se sedavým zaměstnáním a lidé s běžnými dysbalancemi a chronickými problémy.

Teprve díky mému mentorovi PhDr. Jiřímu Čumpelíkovi, Ph.D a jeho povědomí o pohybu a hlavně o správné funkci chodidel a jejich vlivu na celkový pohyb mi otevřela oči, a věděl jsem, že to je přesně ta cesta po které chci jít.